Stálá expozice Muzeum pro všechny smysly
Autoři scénáře muzejní expozice nazvané Muzeum pro všechny smysly, Mgr. Klára Halmanová a Mgr. Čeněk Třeček, si dali za úkol představit město Kamenici nad Lipou a jeho historii všestranně a poutavě zároveň, prostřednictvím proměn každodenního života jeho obyvatel. S ohledem na strukturu sbírek kamenického muzea zvolili netradiční formu prezentace, kde prostředkem je hledisko smyslového vnímání. Jednotlivé smysly jsou pojítkem celé expozice a podle způsobu vnímání jsou vystavované exponáty rozděleny do skupin. Zdůraznit je třeba skutečnost, že při jejich výběru není prvořadým kritériem hledisko kvality či hodnoty, záměrem je představit na skupinách předmětů bohatost každodenního života města v kontextu regionální historie.
Míru naplnění tohoto záměru nechť posoudí sami návštěvníci.
Pořadatel
Město Kamenice nad Lipou
Městské muzeum Kamenice nad Lipou
Autoři expozice
Klára Halmanová, Čeněk Třeček
Odborná spolupráce
Olga Bělochová, Jan Novotný
Architekt
Studenti Fakulty multimediálních komunikací Univerzity Tomáše Bati ve Zlíně, pod vedením Karla Lapky
Grafik
Ondřej Zámiš
Reprodukce fotografií
Jan Mahr
Jiří Krátký, Národní muzeum fotografie, o.p.s. Jindřichův Hradec
Překlad:
Kateřina Hilská, Jana Hendrychová, Marie Hořejší, Jitka Mrázková
Aktivní program:
Vladimíra Sehnalíková
Restaurování textilu:
Markéta Bučková
Restaurování hracích strojků:
Ivo Roháč, Organ Service Olomouc
Instalace:
ARETÉ
Stavba kupé úzkokolejky:
J. S. K. Partner s. r. o.
Výroba grafických materiálů :
Trico, Art D – Grafický atelier Černý s.r.o., Atelier Spektrum
Zrak
Tato část expozice prezentuje exponáty, vnímané převážně zrakem – historické fotografie města a jeho okolí, artefakty se zaměřením na turistiku, sport, divadlo a módu. Součástí sálu je replika kupé historického vozu úzkokolejné dráhy (je provozována více než 100 let a její součástí je stanice Kamenice nad Lipou – opakovaně vyhodnocena jako druhé nejkrásnější nádraží v ČR), v němž se mohou návštěvníci posadit a zhlédnout krátké filmy o městě, zámku, slavném rodákovi hudebním skladateli Vítězslavu Novákovi nebo letním festivalu Hračkobraní. Zájemci si také mohou ověřit své místopisné znalosti v rámci aktivního programu – na magnetické mapě Kamenicka lze přiřazovat fotografie k vyznačeným zajímavým místům ve městě a okolí.
Hmat
„Hmatová“ část expozice představuje především stará kamenická řemesla a jejich produkty. Tradiční výrobu hraček v Kamenici nad Lipou dokumentují výrobky ze Státní cvičné hračkářské dílny, která zde byla na přelomu 30. a 40. let minulého století a na níž navazovala výroba skládacích obrázkových kostek (tzv. kubusy) v pozdějším Průmyslovém podniku. V rámci aktivního programu si repliky vybraných hraček mohou návštěvníci sami vyzkoušet. K vidění je dále uniforma příslušníka řeznického cechu, výrobky a nářadí místních řemeslníků. V největší míře jsou zastoupeni skláři – výroba a zpracování skla měla v Kamenici
Sluch
Části věnované sluchu vévodí klavír z pozůstalosti pravděpodobně nejznámějšího kamenického rodáka hudebního skladatele Vítězslava Nováka (1870 – 1949). Tuto osobnost světového věhlasu dokumentují, vedle nezbytných životopisných dat, také drobné osobní předměty a reprodukované fotografie na velkém světelném panelu. Zvláštní upozornění zaslouží nedávno restaurované hrací strojky z 19. století, dále jazýčkový kolovrátek (flašinet – hrou na něj se živila Josefa Janů, zvaná Balabánka z Kamenice nad Lipou do roku 1940) a především pouťový varhanový automat, unikát vyrobený na počátku 19. století v Kamenici nad Lipou.
Návštěvníci mohou usednout do designového křesla určeného k poslechu a uslyšet úryvky skladeb Vítězslava Nováka, ale i první vysílání rozhlasu po drátě v Kamenici nebo originální zvuk vystavených hracích strojků.
Chuť
Jak jinak expozičně představit chuť než prostřednictvím nádobí a kuchyňského náčiní.
V „chuťové“ části expozice mohou návštěvníci spatřit řadu zajímavých exponátů – jen namátkou můžeme uvést dřevěný kráječ na nudle z 2. poloviny 19. století, sekáček na homole cukru z téže doby (používal se před vynálezem kostky cukru) nebo originální přístroj na pražení kávy z konce 19. století.
Nechybí rovněž porcelánová výbava, pocházející z původního zámeckého mobiliáře a pro srovnání kuchyňské náčiní užívané v běžné zdejší domácnosti.
Tuto část expozice doplňují historické hmoždíře a oplatnice – výrobky kamenických hamrů (dávno zaniklých vodních kováren).
Čich
Čich reprezentují v expozici vystavené dýmky a kuřácké potřeby ze sbírky muzea. Některé z nich pocházejí z majetku posledního soukromého majitele kamenického zámku barona Geymüllera (rodina podílníka vídeňského bankovního domu získala zámek s panstvím v roce 1831 a vlastnila jej až do konce II. světové války, kdy jí byl konfiskován).
Zajímavá je rovněž dýmka, kterou muzeu osobně věnoval její kuřák pan Bonifác Malý z osady Antonka nedaleko Kamenice nad Lipou.
Vedle dýmek naleznou návštěvníci v expozici rovněž další kuřácké potřeby – např. cigaretovou špičku nebo originální škrtátko na sirky z 19. století.
